Projekt VaV MŠMT Kačina 2006 - 2011

Martin WEBER, Zdeněk LIPSKÝ, Lenka STROBLOVÁ, Jan SKALOŠ, Markéta ŠANTRŮČKOVÁ, Zdeněk KUČERA, Jiří DOSTÁLEK, Věra VÁVROVÁ, Marie TRANTINOVÁ, Katarína DEMKOVÁ

Cíl aktivity
          Cílem aktivity je rámcově modelovat varianty cílových charakteristik krajiny (mj. možného prostorového a funkčního uspořádání krajiny), odvíjející se od alternativně připravených scénářů budoucího nakládání s krajinou v časovém horizontu 30 let.

Metodika a postup práce

• V návaznosti na dříve zpracovanou SWOT analýzu byl proveden výběr předpokladů a hybných sil možných změn v rámci následujících okruhů:

- aspekty prostředí z hlediska kvalit, ochrany a rozvoje přírodního, kulturně-historického a hospodářského potenciálu, kvalit, ochrany a rozvoje sídel, jejich infrastruktury a rekreačního potenciálu a z hlediska nastavení sociálních a správních vazeb v území,
- rozhodování hlavních aktérů (státní správa a samospráva, uživatelé krajiny, veřejnost), jejich úlohy a přístupy ke stavu a změnám krajiny,
- uplatnění vnějších faktorů a nástrojů ovlivňujících stav a změny v krajině (trh, legislativa, politiky a rozhodnutí orgánů a ekonomické pobídky).

• Sestavení předpokladů a hybných sil do funkčního rámce.
• Sestavení scénářů, jejich mapový průmět, bilance a porovnání.

Výsledky

          V rámci řešení byly připraveny čtyři variantní scénáře možného rozvoje krajiny. Jedná se o scénář integrovaný, segregační, exploatační a útlumový. Pro každý z výše uvedených scénářů byl zpracován mapový průmět do mapy studovaného území v měřítku 1 : 10 000. Mapové průměty jsou uvedeny níže (Obr. 1 – 4). Za účelem orientačního porovnání dopadů jednotlivých scénářů na stávající krajinu bylo provedeno kvantitativní porovnání plošných změn u sledovaných kategorií využití krajiny (Obr. 5).

Integrovaný scénář

          Integrovaný scénář koncepčně směřuje k harmonické a trvale udržitelné krajině, reflektující šetrné formy exploatace, jakož i historický a přírodní potenciál území. K jeho dosažení je třeba vynaložit nejvíce energie (obsahuje velké množství změn a důležitou podmínkou jeho nastartování je i komplexní dotační politika). Zároveň klade velký důraz na spolupráci a koordinaci různých subjektů v území. Přístup k budoucímu rozvoji krajiny představuje následující výčet nejdůležitějších charakteristik.

1. Koncepční a celostní rozvoj území navazující na významné etapy historického vývoje, které zasazuje do aktuálního funkčního využití krajiny.
2. Předpokladem scénáře je aktivní spolupráce veřejné správy, uživatelů krajiny a veřejnosti, rozvoj bude odrážet společnou vůli a aktivní přístup všech aktérů v rámci zájmového území.
3. Snížení intenzity zemědělského využití krajiny a zároveň posílení ochrany, scénář usiluje o vyváženou krajinu.
4. Revitalizace vodních toků.
5. Zvýšení retence a akumulace vody v krajině v rámci povodí, včetně obnovy rybničních soustav.
6. Zvýšení podílu lesů, trvalý travních porostů a vodních ploch, včetně vytvoření ucelené sítě rozptýlené zeleně v krajině.
7. Obnova komponovaných krajinných areálů ve vazbě na rozvoj poznání a turistický ruch - Nové Dvory, Kačina, Kamajka, Žehušice, Skalka u Třebešic.
8. Komplexní obnova prostupnosti krajiny polyfunkční sítí cest.
9. Rozvoj multifunkčního a ekologického zemědělství (transformace případně útlum vybraných zemědělských středisek).
10. Ochrana proti větrné erozi s využitím široké škály opatření.
11. Racionální rozvoj sídel (důraz na minimalizaci záborů zemědělské půdy) a dopravní infrastruktury.
12. Rozvoj systému šetrného turistického ruchu ve spolupráci s Kutnou Horou, včetně podpory vícedenních forem rekreace v rámci celého zájmového území.
13. Dotační politika bude podporovat komplexně orientované i dílčí projekty rozvoje venkova.

Obr. 1: Mapový průmět integrovaného scénáře rozvoje krajiny

Segregační scénář

          Segregační scénář směřuje k vytvoření polarizované krajiny, na jedné straně intenzivně využívané a na straně druhé důsledně chráněné ve vymezených částech. Tento scénář nenavrhuje tak rozsáhlé změny využití území, předpokládá koncepční realizaci souboru ekostabilizujících opatření, vedoucích ke zvýšení ochrany krajiny a jejích dílčích částí. Scénář je podmíněn dotační politikou zaměřenou na dílčí projekty rozvoje venkova. Přístup k budoucímu rozvoji krajiny podle tohoto scénáře je následující.

1. Koncepční rozvoj území preferující řešení dílčích problémů krajiny.
2. Scénář předpokládá intenzivní spolupráci a komunikaci mezi zúčastněnými subjekty v rámci dílčích částí území, rozvoj bude určován aktivitou jednotlivých obcí, které se mohou sdružit za účelem splnění dílčího cíle.
3. Racionální zvýšení hospodářského potenciálu krajiny při současném zabezpečení ochrany krajiny v minimálních parametrech.
4. Revitalizace vybraných částí vodních toků.
5. Dílčí zvýšení retence a akumulace vody v krajině v rámci povodí a vybraných rybníků.
6. Vytvoření ucelené sítě rozptýlené zeleně v krajině.
7. Obnova komponovaného krajinného areálu v okolí Kačiny ve vazbě na rozvoj poznání a turistický ruch, ostatní areály budou obnoveny v omezeném rozsahu.
8. Obnova základní sítě polních cest.
9. Rozvoj multifunkčního zemědělství (velkovýrobních i malovýrobních forem).
10. Ochrana proti větrné erozi s převažujícím využitím větrolamů.
11. Racionální rozvoj sídel a dopravní infrastruktury.
12. Rozvoj služeb cestovního ruchu v hlavních pólech území s dílčí spoluprací s Kutnou Horou.
13. Dotační politika bude zaměřena na dílčí projekty rozvoje venkova.

 Obr. 2: Mapový průmět segregačního scénáře rozvoje krajiny

Exploatační scénář

          Exploatační scénář klade důraz na zvýšení exploatace území. Ochrana a péče o krajinu není při plánování rozvoje území koncepčně rozvíjena. Tento scénář se v návrhu využití území (s výjimkou rozvoje urbanizovaných a produkčních ploch) podstatně neliší od současného stavu, spíše nastiňuje možná úskalí pokračování současných trendů rozvoje (větší degradace půd, vod, výstavba na orné půdě atd.). Scénář charakterizuje následující přístup k budoucímu rozvoji krajiny.

1. Jednostranně orientovaný rozvoj území s prioritou produkčních funkcí.
2. Rozvoj území bude určován tržními podmínkami se všemi důsledky, uživatelé krajiny budou jednou z hlavních určujících sil budoucího rozvoje krajiny, pasivní přístup veřejnosti.
3. Zvýšení intenzity využívání krajiny za současného snížení její ochrany.
4. Vodní toky nebudou revitalizovány.
5. Retence a akumulace vody není cíleně řešena, koncept protipovodňové ochrany zachovává současný stav ohrázování toků, snaha o omezení rozlivů – vytvoření umělého koryta Doubravy nad Habrkovicemi (v úseku Bojmany – Habrkovice).
6. Nedojde k vytvoření ucelené sítě rozptýlené zeleně, v podstatě bude zachován součastný stav.
7. Nedojde k obnově komponovaných krajinných areálů, ochrana památek bude pouze v mezích zákonných limitů, důraz na komerční využívání památek.
8. Nedojde k obnově prostupnosti krajiny.
9. Převážně bude pokračovat velkovýrobní zemědělství, rozvoj energetických plodin na zemědělské půdě, možný rozvoj sadů, marginální zemědělské plochy budou zalesněny, nebo budou spontánně zarůstat.
10. Nebude zajištěna ochrana proti větrné erozi.
11. Rozsáhlé zábory zemědělské půdy pro zástavbu, rozvoj nadmístní infrastruktury s velkými dopady v zájmovém území.  
12. Cestovní ruch bude soustředěn především na Kutnou Horu, v zájmovém území převažuje krátkodobá rekreace; vznik komerčních sportovně rekreačních areálů (Žehušice, Záboří nad Labem).
13. Dotační politika bude zaměřena na exploataci krajiny (doprava, fotovoltaické elektrárny, protipovodňové hráze, podpora zemědělské produkce).

 Obr. 3: Mapový průmět exploatačního scénáře rozvoje krajiny

Útlumový scénář

          Útlumový scénář nastiňuje vizi opouštění venkova a neřízeného útlumu ve využívání území s výjimkou rozvoje nadmístní infrastruktury. Ochrana a péče o krajinu není při plánování rozvoje území koncepčně rozvíjena. Pokles hospodářského a sociálního významu venkova je provázen jeho vylidňováním a postupnou ztrátou kulturních hodnot. Na neobhospodařovaných plochách dochází k samovolnému zarůstání krajiny ruderálními společenstvy a posléze lesem. Postoj k budoucímu rozvoji krajiny vychází z dále uvedené charakteristiky.

1. Nekoncepční rozvoj - opouštění venkova a útlum ve využívání území, s výjimkou rozvoje nadmístní infrastruktury (dálková vedení, nadmístní dopravní infrastruktura, logistická centra apod.).
2. Bez participace mezi aktéry.
3. Snížení využívání krajiny a snížení její ochrany.
4. Samovolné zarůstání vodních toků (důsledek omezené údržby).
5. Dílčí a převážně samovolné zvýšení retence a akumulace vody v krajině v rámci povodí bez koncepčního přístupu.
6. Samovolné zarůstání v dílčích částech území spojené s opouštěním zemědělského obhospodařování krajiny, eventuální riziko šíření invazních druhů.
7. Postupný zánik komponovaných úprav krajiny a postupná změna kulturní krajiny ve prospěch přírodě blízké krajiny.
8. Omezenější prostupnost a přístupnost krajiny pro člověka.
9. Neřízený útlum zemědělské výroby.
10. Nebude zajištěna ochrana proti větrné erozi, na neobhospodařovaných plochách bude eroze omezena.
11. Stagnace rozvoje zástavby, posílení rozvoje nadregionální dopravní infrastruktury.
12. Stagnace či úpadek cestovního ruchu, objekty cestovního ruchu budou soustředěny na nejvýznamnější centra (Kačina, Jakub, Žehušice).
13. Dotační politika pouze do rozvoje nadregionální infrastruktury (venkov bez dotací).

Obr. 4: Mapový průmět útlumového scénáře rozvoje krajiny

 Obr. 5: Porovnání využití zemí ve variantních scénářích se současným stavem

Vyhodnocení alternativních scénářů

          Vyhodnocení alternativních scénářů rozvoje krajiny Novodvorska a Žehušicka proběhlo v rámci veřejného projednání dne 8. 9. 2010 v Církvici. Vyhodnocení zpracovalo 30 respondentů (20 účastníků akce a 10 řešitelů projektu).
          V rámci všech účastníků hodnocení se vyjádřilo 15 (6 účastníků, 9 řešitelů) pro integrovaný scénář, 13 (12 účastníků, 1 řešitel) pro segregační scénář, 0 pro exploatační scénář a 1 účastník pro útlumový scénář (1 účastník nezvolil žádnou variantu). Je zřejmé, že výsledný scénář by měl být průnikem integrovaného a segregačního scénáře. Tvorba výsledného scénáře bude již od fáze konceptu projednávána s místními aktéry. 
          Více o problematice participace veřejnosti na řešení projektu naleznete v rubrice Spolupráce s veřejností a ve výsledcích za aktivitu A105A03 Zapojení místních subjektů do tvorby strategické vize krajiny.