Aktivita 903A02 Kulturně-historický potenciál, jeho ochrana a využití
Markéta ŠANTRŮČKOVÁ, Martin Weber, Lenka Stroblová, Věra Vávrová, Pavel Novák, Jan Skaloš, Zdeněk Kučera, Zdeněk Lipský
Cíl aktivity
Území Novodvorska a Žehušicka bylo vybráno jako modelové pro projekt implementace Evropské úmluvy o krajině i proto, že jsou v něm dochovány stopy historických krajinářských úprav. Tato aktivita 903A02 by měla dát odpověď na otázku, jaký je jejich potenciál, ochrana a využití. Navazuje především na aktivitu 703A06 z roku 2007 (Analýza kulturně společenských hodnot, estetika a kompozice krajiny), která identifikovala kulturní prvky v území. V rámci aktivity 903A02 jsme se podrobněji zaměřili především na současný stav kulturních památek a na trendy v jejich využívání a péči o ně.
Postup práce a výsledky
Na základě údajů z Národního památkového ústavu jsme sestavili seznam vyhlášených kulturních památek a kulturních památek, jejichž ochrana byla zrušena. Dále jsme provedli terénní průzkum stavu jednotlivých objektů. V jeho rámci byly jednotlivé chráněné i jiné objekty fotograficky zdokumentovány. Tato fotodokumentace byla porovnána s fotografiemi pořízenými v průběhu řešení projektu, čímž se ukazuje dynamika vývoje některých objektů a naopak stagnace jiných. Byl sestaven seznam kulturních památek a některých jiných významných objektů, které byly podrobněji popsány.
Dále jsme z podkladů Národního památkového ústavu sestavili seznam archeologických nalezišť zapsaných do Státního archeologického seznamu. Na základě údajů z Ústředního seznamu ochrany přírody byl prověřen a sestaven seznam chráněných přírodních prvků a lokalit a přejata mapa; jedná se zejména o památné stromy a aleje, ale i o další prvky (zvl. přírodní památka Kamajka a evropsky významná lokalita Kačina). Získané poznatky byly analyzovány a souhrnně zhodnoceny v mapě památek a významných prvků kulturního dědictví v krajině Novodvorska a Žehušicka.
Obr. 1 Mapa památek a významných prvků kulturního dědictví v krajině Novodvorska a Žehušicka
Bylo také provedeno zhodnocení krajiny Žehušicka, zejména s ohledem na její vývoj ve 2. polovině 19. století a v 1. polovině 20. století. Při studiu byly využity především dosud málo studované prameny z archivů v Kutné Hoře a Čáslavi, zejména zápisy z jednání obecních zastupitelstev v daném období a fondy obecních a okresních úřadů. Hlavními studovanými okruhy problémů jsou pozemková reforma, mrazová pohroma z roku 1929, provádění regulací toků a meliorací, růst zastavěné plochy obcí, problematika obecních pastvin a lesů, vývoj okresních komunikací, rozvoj železnice a industrializace. Dokumenty o působení a hospodaření Václava a Milady Stomeových na Žehušicku bylo studováno v Archivu České národní banky.
Pokračovali jsme i ve studiu problémů komponované krajiny Novodvorska. Výsledkem jsou dvě syntetické mapy: Komponovaná krajina Novodvorska – barokní etapa na podkladu Glockspergerovy mapy 1734 a Komponovaná krajina Novodvorska – klasicistní a přírodně-krajinářská etapa na podkladu mapy stabilního katastru 1838. Jako doplněk je připojen i současný letecký snímek stejného území.
Obr. 2 Komponovaná krajina Novodvorska – barokní etapa na podkladu Glockspergerovy mapy 1734
Obr. 3 Komponovaná krajina Novodvorska – klasicistní a přírodně-krajinářská etapa na podkladu mapy stabilního katastru 1838
Obr. 4 Komponovaná krajina Novodvorska – současný stav na leteckém snímku z let 2004-2006
Ukázky dalších výsledků:
