Aktivita 802A03 Shrnutí poznatků z oblasti historického vývoje krajiny zájmového území
Markéta Šantrůčková, Martin WEBER, Zdeněk LIPSKÝ, Jan SKALOŠ a další spoluřešitelé projektu
Cíl aktivity
Cílem této aktivity bylo shrnout poznatky o historii krajiny Novodvorska a Žehušicka, které jsme získali při řešení projektu v letech 2007 a 2008. Z dosud uzavřených aktivit byly vybrány a uspořádány informace vztahující se k vývoji krajiny v minulosti. Dále byly ještě doplněny a upřesněny poznatky získané řešením aktivit 701A02, 702A02 a zejména 701A04.
Tyto materiály slouží jako podklad pro publikaci o vývoji krajiny Novodvorska a Žehušicka v minulosti, která by měla vyjít tiskem nejlépe v průběhu tohoto roku. Publikace bude zahrnovat vývoj krajiny od nejstarších dob, přičemž největší pozornost je soustředěna na období 18. až 20. století, pro které lze využít řady mapových i archivních podkladů získaných výzkumem. Publikace se budě dělit na několik kapitol, přičemž kapitoly věnované posledním staletím budou detailnější a budou doplněny rozšiřujícími medailonky. Strukturu publikace přibližuje následující osnova.
.
.
Výsledky
.
Osnova publikace o historii krajiny Novodvorska a Žehušicka
1. Úvod
Cíl, důvod a stručné představení publikace a její zasazení do kontextu výzkumu, Evropské úmluvy o krajině a plánování, využívání a ochrany krajiny.
2. Představení území
Poloha zájmového území v rámci České republiky.
Stručné představení fyzickogeografických a sociogeografických podmínek v zájmovém území.
Jak bylo zájmové území vymezeno.
3. Materiály a metody
Metoda práce.
Představení pramenů, které máme k disposici při studiu krajiny (písemné, ikonografické, mapové).
Vypovídací schopnost pramenů a míra jejich využitelnosti při studiu krajiny, zásady kritiky pramenů.
Instituce, ve kterých jsou prameny k zájmovému území uloženy.
Shrnutí použitých podkladů a vyhodnocení jejich vhodnosti, dostupnosti a využitelnosti.
4. Odlišnosti a shody vývoje v zájmovém území a v českých zemích
Důsledky vyplývající z geografické polohy zájmového území v minulosti a jejich odraz v současnosti.
Zájmové území jako stará sídelní oblast a význam této skutečnosti.
Důsledky exponované polohy ve středověku a postupného odsouvání tohoto území na vnitřní periferii v průběhu novověkého vývoje.
5. Vývoj vegetace krajiny v postglaciálu
Podoba krajiny a vegetace v holocénu před tím, než ji svými aktivitami začal ovlivňovat člověk.
Potenciální přirozená vegetace, načrtnutí recentního vývoje bez vlivů člověka.
6. Pravěké období
Význam zájmového území pro poznání pravěkého osídlení Polabí.
Významné areály osídlení a zdejší nálezy.
Vliv pravěkého osídlení na podobu krajiny.
7. Období středověku (10. - 15. století)
Nejstarší doklady středověkého osídlení (hradiště v Malíně a Čáslavi), staré zemské stezky.
Založení cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory (1142/43).
Vznik sídelní sítě ve 12. - 14. století, zakládání vesnic a cisterciáckých dvorů (gangrií).
Odlesňování a rozvoj trojpolního zemědělství a jeho důsledky na podobu krajiny.
Založení a rozmach dolování stříbra a vznik Kutné Hory na přelomu 13. a 14. století, požadavky města na další zintensivňování zemědělské výroby a odlesňování.
Husitské války a jejich vliv na rozvrácení majetkové držby sedleckého kláštera a následnou majetkovou neustálenost po celé 15. století.
Důsledky válek na osídlení a překonávání těchto dopadů.
Zmínky o prvních rybnících.
8. Období raného novověku (16. a 1. polovina 17. století)
Pozvolná stabilisace majetkové držby v průběhu 16. století a vznik dvou větších celků - panství Novodvorského a Žehušického.
Aktivity Žerotínů.
Zakládání rybníků a rybničních soustav, rozvoj rybníkářství v 16. století.
Další vodní díla v souvislosti s dopravou dřeva pro stříbrné doly (Šífovka).
Zakládání velkých panských dvorů, režijní podnikání šlechty a jeho vliv na podobu krajiny.
Vznik renesančních zámků.
Třicetiletá válka v první polovině 17. století a zpustnutí krajiny, odraz tohoto v berní rule, úbytek obdělávané půdy v 1. polovině 17. století.
9. Období komponovaných úprav krajiny
Obnova krajiny po třicetileté válce, opětovný rozmach šlechtických dvorů, zakládání ovčínů.
Aktivity Bernarda Věžníka a jeho manželky Barbory (přelom 17. a 18. století), barokní komponovaná krajina kolem Nových Dvorů.
Zakládání obor a bažantnic.
Analýza krajiny na Müllerově mapě Čech (1720) a podrobný rozbor barokní krajiny Novodvorska na Glockspergerově mapě panství (1734).
Analýza stavu krajiny na mapě I. vojenského mapování a na základě písemného operátu k této mapě (1764 - 1768, resp. 1780 - 1783).
Pozvolný úpadek rybníkářství a rušení rybníků.
Zakládání císařských silnic.
Vznik a zhodnocení klasicistní komponované krajiny, podrobná analýza komposičních vztahů na mapě stabilního katastru.
Aktivity Jana Karla a Jana Rudolfa Chotka (přelom 18. a 19. století), na pozadí širších souvislostí napoleonských válek a státního bankrotu 1811.
10. Intensivně obhospodařovaná krajina 19. a 1. poloviny 20. století
Analýza stavu krajiny na mapách II. (1836 - 1852) a III. vojenského mapování (1877 - 1870).
Zánik převážné většiny rybníků do poloviny 19. století.
Regulace a zkracování vodních toků, úprava Doubravy.
Zintensivnění zemědělství, střídavé hospodaření, nárůst obdělávané plochy.
Počátky cíleného lesního hospodářství.
Revoluce 1848, zrušení poddanství a panství jako správních jednotek, důsledky pro hospodaření šlechtických dvorů.
Rozvoj cukrovarnictví a jiného potravinářského průmyslu.
Hospodářská krise po prohrané rakousko - pruské válce (1866), konec šlechtického hospodaření ve vlastní režii a propachtování dvorů.
Drobení rolnického majetku v důsledku volného dědění půdy (zákony ze 60. let 19. století) a zejména pozemkové reformy ze 20. let 20. století.
Analýza stavu krajiny na leteckých snímcích z 50. let 20. století, doplněno ještě mapou generálního štábu (1953).
11. Krajina ve 2. polovině 20. století
Analýza změn krajiny v řešeném území na základě série leteckých snímků ze 2. poloviny 20. století.
Důsledky politických změn po roce 1948.
Kolektivisace, vznik prvních JZD a jejich postupné slučování.
Stavba nových zemědělských areálů (zejména živočišná výroba) mimo intravilán obcí.
Vznik rozsáhlých ovocných sadů, naopak zánik drobného tradičního ovocnářství, odraz v krajině.
Změny vodního režimu krajiny, povodně na Doubravě a další úpravy toku, meliorace a závlahy.
Stručný náčrt změn využití krajiny po roce 1989.
Opuštěné plochy a zemědělské areály v krajině.
11. Stopy historických úprav v dnešní krajině
Syntéza získaných poznatků o vývoji krajiny Novodvorska a Žehušicka.
Paměť krajiny.
Významné krajinné prvky a dominanty krajiny spojené s její historií.
Časová struktura krajiny.
12. Literatura a prameny
Celkový rozsah publikace přes 100 stran plus grafické a mapové přílohy.
.
Jako ukázku připravované publikace zde předkládáme kapitolu Středověká krajina.
