Aktivita 703A03-04 Identifikace a analýza hlavních aktérů a jejich zájmů
Zdeněk KUČERA, Pavel CHROMÝ, Markéta ŠANTRŮČKOVÁ, Věra VÁVROVÁ, Marie TRANTINOVÁ
Cíl aktivity
Identifikace hlavních aktérů (např. obce, orgány státní správy, podnikatelé, široká veřejnost, školní mládež, spolky, občanská sdružení atd.), zjištění jejich priorit a zájmů ve vztahu k danému území, identifikace shod a střetů v těchto zájmech.
Metodika a postup práce
Provedení anketárního šetření mezi obyvateli v zájmovém území.
Provedení anketárního šetření mezi starosty obcí, které svým územním obvodem alespoň zčásti zasahují do zájmového území.
Identifikace hlavních aktérů v zájmovém území.
Zpracování dat, tvorba výstupů a jejich slovní interpretace.
Výsledky
Anketární šetření mezi obyvateli modelového území
Uspořádáno za pomoci studentů geografie UK v Praze, PřF v květnu roku 2007.
Vyplněno 209 strukturovaných dotazníků (asi 3 % obyvatel území) obsahujících 19 kategorizovaných otázek doplněných o otevřené slovní odpovědi.
Struktura dotazníku:
Dotazník je ve formátu pdf k nahlédnutí zde.
.
Grafy 1-6: Vybrané otázky z anketárního šetření mezi obyvateli sledovaného území
.
Další vybraná zjištění
Většina dotázaných (73 %) hodnotila nabídku pracovních příležitostí jako špatnou, přesto ale neuvažují o změně bydliště.
Většina (87 %) je spokojena s celkovou kvalitou života v zájmovém území.
88 % respondentů hodnotilo krajinu v okolí bydliště jako odpovídající jejich nárokům a představám.
Pouze jeden dotázaný označil krajinu za velmi ošklivou, 7 % za spíše ošklivou.
Negativně vnímána nízká členitost reliéfu a prostupnost krajiny, absence lesních a vodních ploch.
Jako kladné rysy byly uváděny přítomnost Železných hor, sady, parky, obora, řeka Doubrava či absence panelové výstavby.
Za nejtypičtější rys krajiny respondenti považovali pole, nicméně naprostá většina dotázaných (89 %) nepovažuje krajinu za zemědělsky přetěžovanou.
Posíleny by podle mínění místních obyvatel měly být především lesní a vodní plochy.
Intenzitu změn krajiny respondenti hodnotili velmi různě.
Jako symbol území byl nejčastěji označován zámek Kačina, dále obora v Žehušicích a letiště u Chotusic.
Polovina respondentů je ochotna se podílet na úpravách krajiny již nyní, ale 71 % neví, jakým způsobem, 63 % nevidí ani možnost podílet se na rozhodování o úpravách krajiny.
.
.
Anketární šetření mezi starosty obcí
Uskutečněno distanční formou na podzim roku 2007.
Osloveni starostové 15 obcí, které alespoň částí svého územního obvodu zasahují do sledovaného území (Bernardov, Bílé Podolí, Církvice, Hlízov, Horka I, Horušice, Chotusice, Kobylnice, Nové Dvory, Rohozec, Svatý Mikuláš, Třebešice, Vlačice, Záboří nad Labem, Žehušice).
Strukturovaný dotazník byl, spolu s průvodním dopisem podávajícím základní informace o cílech projektu, zaslán jak v tištěné podobě na adresu obecního úřadu, tak v elektronické podobě prostřednictvím e-mailu (pokud se jej podařilo zjistit).
Dotazník s podobnou strukturou jako v případě anketárního šetření mezi obyvateli obsahoval 26 kategorizovaných otázek doplněných o otevřené slovní odpovědi.
Dotazník je ve formátu pdf k nahlédnutí zde.
Zpět se podařilo získat pouze 9 vyplněných dotazníků.
.
Další vybraná zjištění
Starostové hodnotili nabídku pracovních příležitostí v obci jejich nynějšího působení vyrovnaně buď jako spíše dobrou, nebo jako spíše špatnou.
Většina starostů (6) považovala občanskou vybavenost v obci za spíše dobrou.
Společenský život hodnotilo 5 starostů jako pasivní a 4 jako aktivní. Sedm starostů uvedlo příklady zábav, slavností či setkání občanů pořádaných obcí během roku.
Většina ze starostů, kteří odpověděli, hodnotila krajinu, ve které se nachází jejich obec, jako odpovídající jejich nárokům a představám a krajinu shodně označovali za pěknou.
Na otázku, zda je tato krajina zemědělsky přetěžovaná, odpověděla většina (6), že ano (z toho 4 rozhodně ano) a 3, že spíše ne.
Intenzitu změn krajiny hodnotili starostové obcí velmi různě.
Z negativních změn proběhlých v minulosti byl zmiňován především úbytek rozptýlené zeleně a remízů, snížení prostupnosti krajiny vlivem rušení polních cest a přizpůsobení rozlohy pozemků intenzivní zemědělské velkovýrobě. Jeden respondent upozorňoval na polarizaci krajiny z hlediska využití pozemků, kdy jedny jsou intenzivně obhospodařovány a jiné naopak leží ladem. Pociťována byla též absence vodních prvků v krajině.
Kladně byly hodnoceny současné snahy o výsadbu biokoridorů a zeleně obecně.
Za nejtypičtější rysy krajiny dotázaní považovali nízkou členitost reliéfu, relativní absenci lesních ploch a vysoký podíl ploch orných.
Většina (8) starostů shodně uvedla, že při rozhodování o budoucím vývoji obce a krajiny v rámci jejího územního obvodu používá nějakou formu plánování, zejména územní plán.
Za nejnutnější budoucí změny starostové označovali zejména potřebu úpravy komunikací a rekonstrukce či vybudování infrastruktury (vodovod, kanalizace).
Vybavenost infrastrukturou byla vedle nové výstavby považována za silné stránky obce z hlediska jejího budoucího rozvoje.
Na otázku, zda v zájmovém území existuje nějaká forma spolupráce mezi obcemi, odpovědělo všech 9 starostů, že ano, s tím, že i v současné je většina z nich (8) do těchto aktivit zapojena.
Jako cíl spolupráce bylo nejčastěji uváděno budování infrastruktury.
Většina (6) dále uvedla, že v území, ve kterém jejich obec leží, neexistují subjekty či instituce, které by považovali za partnery v rozvoji.
