Projekt VaV MŠMT Kačina 2006 - 2011

Jiří DOSTÁLEK, Jan SKALOŠ

Cíl aktivity 

• Zjistit, do jaké míry jsou v území zastoupeny vegetační typy, které mají význam z hlediska ochrany přírody a krajiny.
• Posoudit současný stav těchto vegetačních typů.
• Připravit podklad k tomu, aby mohly být přírodní biotopy  zakomponovány do celkové koncepce projektu a stát se součástí doporučení pro posílení biodiverzity a ekologické rovnováhy území.

Metody

• K analýze výskytu přírodních biotopů byl využit systém mapování soustavu NATURA 2000 v ČR.
• Digitalizovaný výstup tohoto mapování byl revidován v terénu a upraven podle potřeby projektu v souladu s metodikou mapování biotopů (Guth 2002, Guth et Kučera 2005; Chytrý, Kučera et Kočí 2001).
• Jako hlavní mapový podklad byla použita základní mapa ČR 1: 10 000.
• Jako doplňující zdroje byly využity digitální mapové podklady přístupné na geoportálu České informační agentury životního prostředí, CENIA (ortofoto barevné letecké snímky, digitální model území 1: 25 000).
• Ke zpracování a analýze dat v prostředí GIS je pro studované území využíván software ArcView 9.2.

Výsledky

• Z celkové plochy území zaujímají přírodní stanoviště pouze 7 %.
• Nejhojněji zastoupenou skupinou přírodních biotopů jsou lesy, které představují 60 % celkové plochy přírodních stanovišť. Poté následují sekundární trávníky (22 %), které jsou reprezentovány téměř výhradně loukami a pastvinami,  mokřady a pobřežní vegetace (8 %), stanoviště přírodních toků a nádrží (5 %), křoviny (4 %).  V zanedbatelné míře jsou v území přítomna stanoviště skal a sutí.
• Největší plochu lesních stanovišť zaujímají lužní lesy, jejichž porosty jsou  poměrně dobře zachovalé.
• Ze stanovišť sekundárních trávníků převládají louky a pastviny, jejichž největší procento zaujímají mezofilní ovsíkové louky, které jsou v poměrně dobrém stavu.
• Nepříznivý vliv odvodňování území se projevil nižším zastoupením porostů vlhkých pcháčových luk, vlhkých tužebníkových lad a střídavě vlhkých bezkolencových luk.

Obr. 3. Zastoupení základních formačních skupin vegetace

Foto 1. Zachovalá psárková louka

Foto 2. Druhově nejbohatší porosty ovsíkových luk se zachovaly zejména v blízkosti obcí

 Foto 3. Přirozený lužní les v nivě řeky Labe

.

.

Závěr

Snahou této práce bylo charakterizovat přírodní stanoviště v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině a připravit tak podklad pro jejich ochranu. Vytvořené mapy v měřítku 1:10 000 včetně databáze doplňujících údajů jsou přehlednou informací pro rozhodovací procesy, při kterých budou stanovovány priority v rámci krajinného plánování ve studovaném území Nové Dvory – Kačina. Podklady mohou sloužit také v budoucnu jako srovnávací materiál pro vyhodnocení účinku opatření k posílení biodiverzity v krajině. Na obecné úrovni práce podává detailnější obraz o zastoupení přírodních  stanovišť v intenzivně obhospodařované české krajině.

Zdroje dat: Projekt výzkumu a vývoje 2B06013, CENIA - česká informační agentura životního prostředí (www.geoportal.cenia.cz), Datový sklad MŽP, ÚHÚL Brandýs nad Labem(www.uhul.cz)

Použitá literatura:

Guth J. [ed.] (2002): Metodika mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. –  AOPK ČR, Praha.

Guth J. et Kučera T. (2005): Natura 2000 habitat mapping in the Czech Republic: methods and general results. – Ecológia (Bratislava), 24, Suppl.: 39–51.

Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.