Aktivita 703A01 Analýza makrostruktury krajiny (land use)
Jan SKALOŠ a Pavel KUKLA
Cíl aktivity
Zpracování analýzy makrostruktury krajiny v zájmovém území. Hlavním cílem bylo vytvoření mapy land use zájmového území a výpočet statistických charakteristik využití krajiny zájmového území.
Metodika a postup práce
- Mapování současného stavu krajiny jako kombinace interpretace leteckých snímků a vyhodnocení digitálních dat s následným ověřením situace v terénu.
- Zpracování mapových podkladů a vytvoření tematických map
v prostředí GIS – ArcInfo 9.2. - Výpočet statistických charakteristik land use.
Vstupní data:
- Současné ortofoto letecké snímky z let 2004 – 2006.
- Registr půdních bloků systému LPIS ve formátu ShapeFile (shp).
- Některé mapovací jednotky z díla ZABAGED.
Zpracování vstupních dat:
- Analýza leteckých snímků v prostředí GIS probíhala podle sestavené legendy v pracovním měřítku 1: 10 000 s výslednou generalizací do měřítka 1: 25 000.
- Měřítko, ve kterém probíhala vlastní vektorizace, však bylo ještě řádově větší (1 : 2000).
- Míra aktuálnosti a polohové přesnosti dat ZABAGED se ukázala pro potřeby mapování krajiny ve velkém měřítku jako velmi proměnlivá (např. kategorie louky a pastviny tam, kde byla zástavba).
- Data LPIS byla přesnější a lze je vhodně využít jako spolehlivý datový zdroj o využití dotované zemědělské půdy v ČR. Přesto se u některých půdních bloků systému LPIS vyskytují topologické chyby (např. hranice některých půdních bloků se nekryjí s rozhraním neobhospodařovaná – obhospodařovaná půda).
- Interpretace mapovacích jednotek land use byla provedena na základě funkčně – visuálních kritérií.
Výsledky a diskuze
Mezi prvotní výstupy analýzy současného stavu krajiny patří hlavní charakteristiky sledovaných kategorií land use (makrostruktura krajiny), zejména rozloha dané kategorie v absolutních nebo relativních jednotkách (ha, %). Zjištěná data podávají informace o rozloze a bilanci jednotlivých ploch land use v zájmovém území. Dalšími analýzami byla zjištěna data land use v jednotlivých katastrech, v bioregionech zasahujících do zájmového území, v geomorfologických jednotkách v území a další.
Srovnání oficiálních dat o využití ploch a interpretovaných dat land use nelze vytvořit pro všechna jednotlivá katastrální území, jelikož jsou statistická data z Českého statistického úřadu dostupná pouze za obce. Data za některá katastrální území jsou totiž sloučena. Před vlastním srovnáním úředních dat o využití půdy a interpretovaného land use bylo potřeba sloučit jednotlivé kategorie interpretovaného landuse takovým způsobem, aby si jednotlivé kategorie oficiálního a interpretovaného land use odpovídaly. Z celkem třiceti kategorií interpretovaného landuse bylo vytvořeno osm souhrnných kategorií.
Základní analýza oficiálních statistických dat a interpretovaného land use za 20 katastrálních území (bez údajů za k.ú. Zaříčany, které je v oficiálních statistikách přiřazeno k obci mimo zájmové území) ukazuje nemalé absolutní rozdíly mezi daty interpretovanými a oficiálními. Největší rozdíl mezi daty z různých zdrojů vykazuje kategorie ovocných sadů, interpretovaný land use značí úbytek téměř -1,8 % (
(
Tab. 1. Podíl kategorií land use na ploše zájmového území – srovnání statistických a interpretovaných dat, přírůstek (úbytek) kategorie (%, ha) (data za 20 k.ú.)
Statistická data land use (%) | Interpretovaná data (%) | Přírůstek (úbytek) (%) | Přírůstek (úbytek) (ha) | |
Orná půda | 65,92 | 65,25 | -0,67 | -62,25 |
Zahrady | 2,06 | 2,44 | 0,38 | 40,63 |
Ovocné sady | 3,79 | 1,98 | -1,80 | -191,98 |
Trvalé trávní porosty | 2,81 | 3,00 | 0,19 | 20,48 |
Lesní půda | 14,02 | 15,19 | 1,17 | 127,32 |
Vodní plochy | 2,07 | 0,75 | -1,32 | -141,25 |
Zastavěné plochy | 2,08 | 3,80 | 1,72 | 184,45 |
Ostatní plochy | 7,25 | 7,59 | 0,33 | 36,78 |
Zdroj: Český statistický úřad (www.czso.cz) – stav k 31.12. 2006; vlastní měření – stav k roku 2007
Největší přírůstek kategorie absolutně vykazuje kategorie zastavěné plochy s nárůstem o
Srovnání zjištěných rozdílů jednotlivých kategorií land use ukazuje i v takto zemědělsky intenzivně využívané krajině ekologicky pozitivní zjištění. Kategorie orná půda vykazuje minimální absolutní úbytek
Analýzou interpretovaného land use bylo zjištěno, že v zájmovém území se nalézá více zemědělské půdy než uvádí systém LPIS, který eviduje pouze dotovanou zemědělskou půdu. Konkrétně bylo zjištěno, že
Tab. 2. Srovnání výměry a zastoupení zemědělské půdy a LPIS
Název charakteristiky | Výměra v ha | Zastoupení v % |
Zemědělská půda celkem v ha/podíl na rozloze území v % | 8160,64 | 72,04 |
LPIS celkem v ha/podíl na rozloze území v % | 7611,85 | 67,20 |
Podíl LPIS na rozloze zemědělské půdy % | 93,28 |
Zdroj: LPIS, vlastní měření – stav k roku 2007
Obr. 1. Land use zájmového území
Obr. 2. Graf land use pro celé zájmové území
Obr. 3. Graf land use pro jednotlivé katastry
- Prezentovaná studie nabízí rychlou a relativně přesnou metodu mapování současného využití krajiny (land use).
- Informace o land use poskytují objektivní představu o absolutních a relativních hodnotách ploch využití krajiny zájmového území.
- Nicméně chybí údaje o důležitých kvantitativních charakteristikách krajinné mikrostruktury (např. délka liniových prvků struktury krajiny, relativní počet plošek, hustota plošek, míra fragmentace přírodě blízkých ekosystémů atd.). Do budoucna navrhujeme jako téma pokračujícího výzkumu krajiny zájmového území.
- Území je oproti republikovému průměru nadprůměrně zorněné, což je evidentní důsledek příznivých přírodních podmínek (klimatických, pedologických a geomorfologických).
- Detailní interpretace land use používající vlastní interpretační klíč umožňuje podchytit zastoupení kategorií, které nejsou v oficiálních statistikách samostatně evidovány, ale přesto mají velký pozitivní význam z hlediska ekologie krajiny (např. kategorie bylinné porosty (2,38 %), kterou tvoří travobylinné porosty podél komunikací atd.).
- Rozložení některých kategorií land use je v zájmovém území značně nerovnoměrné, např. lesní půdy, intenzivní velkoplošné sady, koniferové školky.
- Při srovnání lokalizace lesních porostů s 3d digitálním modelem terénu je patrné, že lesní porosty se zachovaly nejvíce v území s vyšší nadmořskou výškou (Železné hory) nebo v místech se speciálním managementem, např. tam, kde se lesní porosty staly součástí parku a obory či bažantnice u zámku Kačina, Žehušice apod.