Projekt VaV MŠMT Kačina 2006 - 2011

Věra VÁVROVÁ, Markéta ŠANTRŮČKOVÁ, Pavel NOVÁK, Radka ŠUMBEROVÁ

Cíl aktivity

Cílem aktivity bylo vymezení a charakteristika hlavních vývojových etap krajiny zájmového území ve vazbě na získané poznatky z předchozích aktivit.

Metodika a postup práce

Na základě literatury a archivních pramenů byly vymezeny jednotlivé vývojové etapy v zájmovém území. Jejich vymezení vycházelo ze zhodnocení dlouhodobých hospodářských a společenských faktorů, jejich působení na krajinu a projevy v krajině.

Byla zpracována tabulka událostí, která podává přehled o důležitých datech. Na základě datovaných archivních pramenů byla sestavena tabulka dokumentů, která přináší zajímané porovnání s tabulkou událostí. Tabulka dokumentů názorně ukazuje nárůst objemu archivního materiálu od 18. století a zvláště pak v 19. století.

Pravěké lokality byly dokumentovány na několika mapách.

Výsledky

Obsahová náplň aktivity

Hlavní etapy vývoje krajiny zájmového území

Bylo vymezeno šest hlavních etap vývoje krajiny v zájmovém území, které samozřejmě můžeme dále členit. Hlavní etapy a jejich stručné charakteristiky jsou následující:

1. období do 12. století: pravěk a raný středověk. Vyznačuje se rozptýleným osídlením, přičemž člověk ovlivňuje málo krajinu a to jen v okolí svých sídlišť.

2. 12. až začátek 15. století (do husitských válek): období vrcholně středověké kolonizace. V této době dochází k intenzivnímu osidlování a s ním spojenému odlesňování krajiny a k rozvoji zemědělství, v němž se prosadil výkonnější trojpolní systém. Dominantní jsou hospodářské aktivity sedleckého kláštera, který organizoval kolonizaci území.

3. polovina 15. až počátek 17. století (do třicetileté války): pozdní středověk a raný novověk: Po vyplenění sedleckého kláštera husity byla rozdrobena jeho majetková držba. Pozemky se dostaly do světských rukou a postupně byly koncentrovány v rukou silného šlechtického rodu (Žerotínové). Šlechta hospodaří ve vlastní režii, rozvoj rybníkářství a panských dvorů.

4. polovina 17. až polovina 19. století: novověk: Období komponovaných úprav krajiny (barokní a klasicistní), s nimi související zalesňování (budovány bažantnice a obory. Pozvolný rozpad rybniční sítě, který byl dokončen v první polovině 19. století, kdy zanikla většina rybníků. Dominantní role bohatých šlechtických rodů (Věžníkové, Pachtové, Chotkové na Novodvorsku, Thun - Hohensteinové na Žehušicku).

5. polovina 19. až polovina 20. století. Došlo k zintenzivnění zemědělské výroby, většina rybníků byla vysušena a přeměněna na pole. Regulace vodních toků, rozvoj drobných průmyslových aktivit. Rozdrobení majetkové držby půdy v důsledku uvolnění dělení půdy při dědictví a pozemkové reformy.

6. období po polovině 20. století. Zprůmyslnění zemědělství (velké lány, obrovské provozní budovy v krajině), narušení stability krajiny, rozpad komponovaných úprav.

Obr. 1: Mapa lokalit s nálezy z doby římské (přelom našeho letopočtu)

Obr. 2: Podoba zámku v Nových Dvorech v 19. století