Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zdeněk Lipský

Hlavní uživatelé a správci vody a tím pádem také hlavní aktéři v území jsou:

Povodí Labe s.p., Hradec Králové

Zemědělská vodohospodářská správa

Český rybářský svaz, místní organizace Kutná Hora

Jednotlivé obce

Povodí Labe, státní podnik, se sídlem v Hradci Králové, závod Střední Labe Pardubice, má ve správě hlavní vodní toky Labe, Doubrava, Brslenka, Klejnárka, Vrchlice.  Podnik zpracoval Plán oblasti Povodí Horního a Středního Labe, který zahrnuje celé zájmové území projektu Kačina.

Plán se zabývá komplexně povrchovými i podzemními vodami v povodí Labe, ačkoliv podnik Povodí Labe většinou není správcem zdrojů podzemních vod.

V zájmovém území je vedle Labe vodohospodářsky nejvýznamnějším tokem nesporně řeka Doubrava. Doubrava však představuje poměrně problémový tok s častým výskytem povodní. Největší za posledních 100 let byly pouze na úrovni Q20 (20letá voda). Při těchto záplavách dochází k vybřežení a rozlivům Doubravy v oblasti Vrdů, Zbyslavi a Žehušic.

               Kvalita vody je průměrná, Doubrava má prakticky v celé délce výslednou třídu jakosti vody ve III. třídě s výjimkou ukazatele AOX, který pod více znečištěnou Brslenkou vykazuje IV. třídu.

Kvalitu vody v Doubravě, Brslence, Klejnárce a Vrchlici ukazuje následující tabulka (stav 2007)

Jakost sedimentů se zjišťuje na Doubravě v profilu Záboří a na Klejnárce v profilu Starý Kolín. Klejnárka vykazuje ve všech parametrech mnohem vyšší zátěž těžkými kovy, které zejména v případě zinku, olova, mědi, arsenu a kadmia mohou mít negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí i na zdraví člověka.

Jakost sedimentů vyjadřuje následující tabulka (průměr za období 2003-2007)

Brslenka je v celém úseku v zájmovém území upravený vodní tok, z pohledu správce zde nejsou problémy. Povodně se na Brslence prakticky nevyskytují. Kvalita vody je ve IV. třídě jakosti. Brslenka je výrazně znečištěna odpadními vodami z Čáslavi. Hlavními bodovými zdroji znečištění jsou ČOV Čáslav (mimo zájmové území) a ČOV Chotusice.

Klejnárka, která byla v úseku pod Novými Dvory napřímena a zahloubena již v 18. století, je vedena z pohledu správce Povodí Labe jako přirozený tok s přírodním korytem, které se neupravuje. Kvalita vody je ve III. třídě jakosti. Ekologický stav je nevyhovující (bentos) nebo potenciálně nevyhovující (ryby).

V povodí Doubravy a Klejnárky jsou identifikovány následující významné problémy v nakládání s vodami:

§  nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod,

§  nedostatečné čištění průmyslových odpadních vod včetně důlních vod (mimo zájmové území),

§  nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin.

Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) pro oblast Povodí Horního a Středního Labe se sídlem v Hradci Králové, pracoviště Kutná Hora, je správcem malých vodních toků, případně účelových malých nádrží. ZVHS monitoruje kvalitu vody malých vodních toků. V zájmovém území má jeden monitorovací profil na toku Černá strouha.

Český rybářský svaz (ČRS) místní organizace (MO) Kutná Hora, hospodaří na 5 rybochovných rybnících ve sledovaném území: Nový rybník, Vrabcov, Ovčárecký rybník, Utopenec a rybník Obora v Žehušické oboře. Všechny jsou chovné. Chová se v nich hlavně kapr (90%), dále bílá ryba (amur), lín, candát, štika. Rybníky se každý rok loví, celkový výlov dosahuje cca 130 metrických centů ryb.

Na vodních tocích zájmového území jsou Českým rybářským svazem vymezené revíry mimopstruhové vody, spolu s pískovnou Žehušice a Špačkovým jezerem (Havírna) slouží pro sportovní rybaření, na něž se vydávají povolenky.

             Vodní nádrže (podle ZABAGED) zaujímají v celém území plochu 51,83 ha. Největší vodní nádrží v území je s plochou 9,39 ha Ovčárecký rybník. Druhou největší vodní plochou v území je vytěžená pískovna jižně od Žehušic (8,78 ha). Nový rybník má evidovanou vodní plochu 3,59 ha, s rozsáhlými břehovými porosty (rákosiny) je však jeho výměra větší. Nádrž Hornická, jak ji evidují rybáři s výměrou 4,9 ha, je bývalé labské rameno na levém břehu Labe v k.ú. Svatá Kateřina.

Rybochovné rybníky (Nový rybník, Ovčárecký rybník, Vrabcov, Utopenec) jsou silně eutrofizované a nevhodné k jinému než rybochovnému využití. Představují však významná biocentra, stanoviště a hnízdiště vodního ptactva a stanoviště ohrožených obojživelníků.

            Rekreační využití ke koupání má pouze pískovna Žehušice a lokálně též malé vodní nádrže v Bernardově a Horušicích.

Podzemní voda

Zájmové území je součástí hydrogeologických rajonů Čáslavská křída a Kvartér středního Labe. Čáslavská křída není považovaná za významný hydrogeologický rajón a nejsou zde lokalizovány žádné významné odběry podzemních vod pro vodárenské ani jiné účely. Výjimkou je nový zdroj vody pro obecní vodovod Žehušice. Kvantitativní stav vod Čáslavské křídy je vyhovující, chemický stav je nevyhovující s ohledem na plošné i bodové zdroje znečištění. Plošné zdroje znečištění mají svůj původ v intenzivní zemědělské výrobě (přebytek dusíku). Příčinou nevyhovujícího stavu u bodových zdrojů znečištění jsou benzen, tetrachlroethen a jiné. Bodové zdroje znečištění leží mino zájmové území (Čáslav, Kolín). Existují zde také staré ekologické zátěže. Lokálně jsou v jednotlivých obcích a sídlech využívány studně, které většinou využívají mělké (podpovrchové) zdroje podzemních vod. 

Celkový vodohospodářský potenciál území je daný množstvím disponibilní povrchové a podzemní vody, jejich režimem a kvalitou.  Vzhledem k tomu, že území leží v oblasti dolních toků Doubravy a Klejnárky se širokými údolními nivami a na severu je ohraničené významnou labskou nivou, je dotované povrchovou i podzemní vodou. Problémem tedy zpravidla není absolutní množství vody, ale její zhoršená kvalita, která brání využití místních zdrojů pro zásobování pitnou vodou. Celé území má nevyhovující vodohospodářskou bilanci a velmi nízkou míru akumulace vody v povodí. Velká část území je odvodněná a uměle zavlažovaná. V území se nenacházejí žádné významné využívané zdroje povrchové ani podzemní vody a ani do budoucna se nepočítá s vodárenským využitím území, s výjimkou samozásobení z drobných místních zdrojů. Odběry vody pro lidskou potřebu jsou pouze z podzemních vod.

Identifikované konflikty v území:

1. Vodní toky, zejména Doubrava: rozpor mezi praxí státního podniku Povodí Labe jako správce toku, který udržuje kanalizované koryto, bagruje sedimenty a tím udržuje vysokou průtočnost koryta, a požadavky ekologů a ochránců přírody na revitalizaci a zpřírodnění koryta a břehů řeky.

2. Rybochovné rybníky: rozpor mezi jejich intenzivním rybářským obhospodařováním, eutrofizací vod a požadavky na likvidaci rákosových porostů (též požadavek Armády ČR, letiště Chotusice) a názory ochrany přírody na zachování bohatých rákosin a břehových porostů jako biotopů vodních a mokřadních ptáků a obojživelníků.









 


 
 

 

 
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License .