Jdi na obsah Jdi na menu
 


5) Analýza základních charakteristik vnímané krajinné scenérie v zájmovém území

Autor: Zdeněk Kučera

1. Cíle, použitá data a postup řešení

Cílem této aktivity je kvalitativní i kvantitativní podchycení současného vizuálního charakteru krajiny zájmového území na základě obecně definovaných kritérií. Jinými slovy, zachytit pohledy, které může vnímat ten, kdo se v daném území pohybuje a analyzovat je z hlediska jejich charakteristik. Výsledky této aktivity tak do určité míry doplňují již dříve v rámci projektu provedené estetické hodnocení krajiny.

K naplnění výše uvedeného cíle jsme se snažili použít postup, který: 1) bude jednoduchý, jasný a srozumitelný; 2) bude v maximální možné míře vycházet z již shromážděných a dostupných údajů; 3) povede ke kvantifikovatelným výsledkům. Pro naši potřebu tedy připadaly dva druhy dostupných dat, které do určité míry vypovídají i o vizuálním charakteru krajiny ve sledovaném území: údaje o zastoupení jednotlivých kategorií krajinné pokrývky a fotodokumentace krajiny zájmového území. Protože se jedná o dva zcela odlišné datové soubory, pojednáme nyní o postupu našeho zpracování každého z nich zvlášť. Přičemž v následujících podkapitolách popisujeme pouze metodiku zpracování zmiňovaných dat, výsledky jejich analýzy jsou popsány v samostatných kapitolách dále.

1.1. Krajinná pokrývka jako indikátor vizuálního charakteru území

Jako jeden z indikátorů vizuálního charakteru území můžeme použít údaje o krajinné pokrývce. Tato data byla v rámci řešení projektu vytvořena již v rámci předchozích aktivit a pro naše potřeby jsme je převzali bez dalších úprav.

Následně jsme je roztřídili do těchto kategorií:

Hlavní kategorie Kategorie v mapách Původní kategorie

1 uzavřené A uzavřené 100 souvisle zastavěné území

211 technické areály

331 ovocné sady velko. extenzivní

333 ovocné sady malo. extenzivní

351 zahradnictví, koniferová školka

410 lesní půda

621 zahrady

622 zahrádkové osady

630 hřbitovy

B ostatní vegetace 810 mokřady

820 rákosiny

2 otevřené C otevřené 311 orná půda

321 trvalý travní porost

341 plochy zemědělské malovýroby

520 mimolesní zeleň – bylinné porosty

640 hřiště

950 letiště

D vodní 711 tůně a mrtvá ramena

712 rybníky

713 zatopené lomy a pískovny

714 účelové nádrže

721 řeky a potoky

E železnice 930 železnice

F silnice 910 silnice

G polní a lesní cesty 920 polní a lesní cesty

3 ostatní H semiuzavřené 210 nesouvisle zastavěné území

610 parky

I ostatní 212 ostatní plochy

370 jiná kultura

B ostatní vegetace 510 mimolesní zeleň – dřeviny

1.2. Fotografie jako záznam pozorované scenérie

Druhým souborem dat, který jsme použili pro podchycení současného vizuálního charakteru území byla fotodokumentace krajiny zájmového území.

Koncept Synonyma (pozn.: šedě zvýrazněné koncepty jsou ty, které jsme analyzovali

blíže)

komplexita rozmanitost; různost; bohatost; prostorový vzorec/kombinace

komplexitu definujeme jako různorodost a bohatost krajinných prvků a složek, jejich rozmístění,

stejně jako velikost zrna krajiny

soudržnost jednota; odpovídá ideální situaci; harmonie; neporušenost

soudržnost definujeme jako odraz jednotnosti scény, kdy soudržnost může být posílena opakujícími se

vzorci barev a struktur

narušení vniknutí; předělání; dopad; nedostatek souladu s kontextem nebo soudržnosti

narušení definujeme jako nedostatek souladu s kontextem a soudržnosti, kdy se jednotlivé prvky

odlišují od kontextu; narušení se vztahuje ke konstrukcím a zásahům v krajině, které jak dočasný tak

trvalý charakter

správcovství pocit řádu; pocit péče; udržování

správcovství definujeme jako přítomnost pořádku a péče, přispívající ke stavu, který se blíží „ideální“

situaci; správcovství odráží péči lidí o krajinu prostřednictvím aktivního a pečlivého managementu

zapamatovatelnost duch místa; genius loci; velkolepost; identita místa; pronikavost; jedinečnost

zapamatovatelnost definujeme jako kvalitu krajiny jako celku nebo prostřednictvím prvků,

význačných bodů a zvláštních jevů, přírodních a kulturních, prostřednictvím, kterých krajina

v pozorovateli vyvolává silný vizuální dojem, a které krajinu dělají odlišitelnou a zapamatovatelnou

měřítko obrazu krajinný prostor; viditelnost; otevřenost; uzavřenost; prostorovost

měřítko obrazu definujeme pomocí vjemových jednotek, které odrážejí prožitek krajinných prostorů,

viditelnosti a otevřenosti

přirozenost nedotčenost; divočina; příroda; zdraví vegetace

přirozenost definujeme jako blízkost předpokládanému přirozenému stavu

historičnost historická kontinuita; historická bohatost

historičnost definujeme pomocí dvou úrovní, historické kontinuity a historické bohatosti; historická

kontinuita odráží vizuální přítomnost různých časových vrstev, ovlivněnou také jejich stářím, zatímco

historická bohatost ukazuje na množství, podmínky a různorodost kulturních prvků

proměnlivost sezónní změna (člověkem vyvolaná a přírodní); změny počasí

proměnlivost definujeme prvky a typy krajinného pokryvu, které se mění s ročním obdobím a počasím

Pro každý z těchto konceptů také autoři navrhují soubor kritérií, podle kterých je můžeme s použitím různých zdrojů dat (fotografie krajiny, ortofoto, data o krajinném pokryvu, terénní pozorování) sledovat, a uvádějí příklady hodnocení jednotlivých scenérií.

My jsme se v naší studii omezili pouze na sledování tří základních konceptů: komplexita, zapamatovatelnost a měřítko obrazu; za použití dvou základních zdrojů dat: fotografie krajiny a terénní pozorování. Tyto koncepty jsme zvolili proto, že je při použití zvolených kritérii považujeme za relativně nezávislé na pozorovateli, a také proto, že aplikace námi použité metody na sledování dalších výše uvedených konceptů se během výzkumu ukázala být sporná a nevhodná. V neposlední řadě jsme též byli omezeni časovými možnostmi, kdy se zpracování více konceptů v takovém rozsahu ukázalo jako obtížné.

Pro sledování námi zvolených konceptů byla teoreticky formulována níže uvedená kritéria vycházející z kritérií uváděných ve výše zmíněných publikacích a odpovídající použitým datovým zdrojům, přičemž my jsme dále použili ta šedě zvýrazněná:

KOMPLEXITA

indikátor kritérium

1) rozložení krajinných rysů

a) bohatost krajinných prvků počet krajinných prvků v pohledu

1 = velmi nízký

2 = nízký

3 = vysoký

4 = velmi vysoký

b) různorodost krajinného pokryvu počet různých krajinných pokryvů v pohledu

1 = velmi nízký počet typů pokryvů

2 = nízký počet typů pokryvů

3 = vysoký počet typů pokryvů

4 = velmi vysoký počet typů pokryvů

2) prostorová organizace krajinných rysů

a) hustota hran není

b) heterogenita není

c) nahromadění krajinného pokryvu/plošek není

3) různost a kontrast

a) kontrast míra kontrastu mezi krajinnými pokryvy

v pohledu

b) různost tvarů míra různosti mezi tvary v pohledu

1 = velmi nízká různost tvarů

2 = nízká různost tvarů

3 = vysoká různost tvarů

4 = velmi vysoká různost tvarů

c) různost velikostí míra různosti mezi velikostmi v pohledu

1 = velmi nízká různost velikostí

2 = nízká různost velikostí

3 = vysoká různost velikostí

4 = velmi vysoká různost velikostí

ZAPAMATOVATELNOST

indikátor kritérium

1) nápadné nebo jedinečné prvky

a) hustota nápadných nebo jedinečných hustota v pohledu

stavebních prvků

1 = nápadný prvek chybí

2 = prvek je málo zřetelný (významný)

3 = prvek zřetelný

4 = prvek je velmi známý a výrazný

b) hustota významných prvků hustota v pohledu

1 = chybí významný prvek chybí

2 = prvek je málo výrazný

3 = prvek je zřetelný

4 = prvek je velmi výrazný

c) podíl vody % vody v pohledu

1 = bez vody

2 = podíl do 30 %

3 = podíl 30 až 60 %

4 = podíl 60 a více %

d) hustota historických prvků hustota v pohledu

1 = žádný historický prvek

2 = prvek je málo výrazný

3 = prvek je zřetelný

4 = prvek je velmi výrazný

2) body výhledu

hustota bodů výhledu není

MĚŘÍTKO OBRAZU

indikátor kritérium

1) otevřená oblast

a) podíl otevřené země % otevřené země

b) velikost oblasti pohledu není

c) tvar oblasti pohledu klasifikace tvaru pohledu

1 = členité zorné pole s řadou překážek

ve výhledu

2 = volné zorné pole vymezené překážkami

ve výhledu jak vpředu tak ze stran

3 = volné zorné pole bez překážek ovšem

ve svém rozsahu omezené překážkou

ve výhledu na alespoň jedné ze 3 stran,

zejména vpředu

4 = volné zorné pole bez překážek s jakoby

neomezeným rozsahem, výhled by mohl

pokračovat až za horizont

d) délka/hloubka pohledu odhad hloubky pohledu

1 = krátký výhled, spíše blízkost, detaily

jsou zřetelné

2 = středně dlouhý výhled, jednotlivosti

a detaily jednotlivých objektů jsou méně

zřetelné

3 = dlouhý výhled, ve scenérii lze

identifikovat seskupení jednotlivých

objektů (vymezitelné větší celky), detaily

jsou velmi málo zřetelné

4 = velmi dlouhý výhled, krajiny jako souhrn

vymezitelných větších celků, detaily

nejsou zřetelné

2) překážky v pohledu

a) hustota překážejících objektů hustota překážejících objektů

1 = velmi vysoká

2 = vysoká

3 = nízká

4 = velmi nízká

b) míra vizuální prostupnosti podíl objektů s různým stupněm

překážejících objektů vizuální propustnosti

1 = neprůhledné překážky

2 = husté omezeně průhledné překážky

3 = průhledné překážky, lze rozpoznat,

co je za nimi

4 = překážky nejsou, nebo výrazněji

neomezují rozpoznání toho, co je za nimi

2. Otevřenost a uzavřenost krajinné pokrývky

Jak jsme již uvedli výše, v prvé části řešení aktivity jsme nejprve hodnotili uzavřenost a otevřenost ploch v rámci jednotlivých katastrů prostřednictvím údajů o krajinné pokrývce. Základní výstupy z analýzy těchto údajů představují grafy 3 a 4 a mapy jednotlivých katastrů připojené v obrazové příloze k tomuto dokumentu. Již z těchto údajů je patrné, že z hlediska charakteru vnímané scenérie se mohou katastrální území v zájmovém území výrazně lišit. Nacházejí se zde jak katastry s poměrně vysokým zastoupením uzavřených ploch (např. Bernardov, Horušice, Záboří nad Labem), tak s jejich velmi nízkým zastoupením (např. Lišice, Třebešice, Vlačice, Zaříčany, Jakub, Kobylnice, Hlízov, Bojmany). Obecně lze říci, že katastry s největším podílem otevřených ploch se nacházejí v nejintenzivněji zemědělsky využívaných středních a jižních částech zájmového území, katastry s vysokým podílem uzavřených ploch najdeme v jeho severovýchodní části. Ve střední části pak mají poměrně značné zastoupení uzavřených ploch katastry Nové Dvory, Rohozec, Svatá Kateřina, Svatý Mikuláš a Žehušice, což je dáno výskytem lesních a parkových porostů přiléhajících k zámku Kačina a rozsáhlou oborou u zámku v Žehušicích.

Z podrobných map jednotlivých katastrů je též patrná převažující vazba zeleně na liniové prvky (pozemní komunikace, vodní toky). Zastoupení rozptýlené zeleně lze charakterizovat jako velmi nízké. Ovšem tam, kde je vyšší výskyt liniové zeleně jako např. v katastru Nové Dvory, lze očekávat vyšší diverzitu vnímaných pohledů než v katastrech s nízkým zastoupením tohoto typu zeleně a rozsáhlými otevřenými plochami (např. Zaříčany, Vlačice, Jakub).

Na základě těchto údajů tak můžeme očekávat, že zatímco v jižní a jihovýchodní části území budou dominovat dlouhé a otevřené, málo komplexní scenérie, v okolí Svatého Mikuláše a Svaté Kateřiny budou tyto pohledy z hlediska sledovaných charakteristik již více diverzifikované. V severovýchodní části území budou v pohledech dominovat zalesněné svahy přilehlých Železných hor.

3. Vizuální charakter krajiny podle zachycených pohledů

Jak jsme již dříve uvedli, jednotlivé pohledy reprezentované fotografiemi z území daných katastrů jsme analyzovali pomocí tří základních konceptů: 1) komplexita, 2) zapamatovatelnost a 3) měřítko obrazu. V následujících třech podkapitolách tak postupně pojednáváme o každém z nich a o diferenciaci katastrů zájmového území z hlediska jejich významu.

4.1. Komplexita

Výsledky analýzy komplexity pohledů v rámci zájmového území shrnují tab. 3, 4 a graf 5 a 6. Zatímco v tab. 3 je uvedena četnost pohledů z hlediska všech možných hodnot úrovně komplexity za jednotlivé katastry, v tab. 4 jsou tyto hodnoty sdruženy do pěti nejvýznamnějších kategorií. Toto sdružení bylo nutné z důvodu velmi malé četnosti fotografií v jednotlivých katastrech a provedli jsme jej i u dalších dvou sledovaných charakteristik, zapamatovatelnosti a úrovně měřítka.

Lze říci, že z hlediska vnitřní struktury komplexity jsou katastry velmi heterogenní, jelikož v každém z katastrů najdeme v obdobné míře zastoupeny všechny úrovně komplexity (viz tab. 4 a graf 5). Všude jsou zastoupeny pohledy střední komplexity a okrajové kategorie pohledů s velmi vysokou a velmi nízkou komplexitou jsou velmi málo početné. Nízká (podprůměrná) komplexita pohledů je typická pro většinu katastrů (graf 6), přičemž její největší zastoupení najdeme v katastrech, odkud jsou viditelné intenzivně zemědělsky využívané části zájmového území (např. Hlízov, Chotusice, Vlačice; viz též tab. 4). Proti tomu pohledy s vysokou komplexitou převažují v katastrech Horušic, Rohozce a Třebešic s vysokou různorodostí viditelných krajinných prvků (viz tab. 4). Nadprůměrnou komplexitu pohledů vykazují též katastry Bernardov, Církvice, Svatá Kateřina a Zaříčany (viz graf 6).

4.2. Zapamatovatelnost

Charakteristiky jednotlivých katastrů z hlediska zapamatovatelnosti pozorované scenérie shrnují tab. 5, 6 a graf 7 a 8. Z údajů v nich obsažených je patrné, že z hlediska zapamatovatelnosti je scenérie v jednotlivých katastrech velmi málo diferencovaná, kdy výrazně převažují pohledy s velmi nízkou zapamatovatelností. To je na jedné straně dáno kritérii zvolenými pro hodnocení zapamatovatelnosti, kdy v ojedinělých případech docházelo k tomu, že všechna kritéria najednou dostala větší počet bodů. V konečném průměrném hodnocení se tak zapamatovatelnost dané scenérie může jevit jako nižší i přesto, že se zde mohou nacházet výrazné prvky. Druhý důvod obecně nízké zapamatovatelnosti pohledů představuje celkově nízký výskyt výrazných, zejména architektonických, prvků. I ty stávající jako např. zámek Kačina, nemusejí být v krajině tak často zřetelné, protože jsou z větší dálky odstíněny např. okolní vegetací. Navíc značnou část území pokrývají zemědělské plochy, jejichž vizuální výraz je velmi podobný.

Vysoké zapamatovatelnosti dosahují pouze některé scenérie na území katastrů Svatý Mikuláš a Nové Dvory, v tomto případě se ovšem jedná o pohledy zaznamenané v bezprostřední blízkosti architektonických dominant, jakými jsou zámek Kačina a některé stavby v sídle Nové Dvory. Vyšší zapamatovatelnost lze pak také očekávat u katastrů, z nichž je jasně viditelná celková scenérie Železných hor, a tam, kde do pohledu vstupuje jasně rozeznatelná silueta zástavby města Čáslav (např. Horka, Třebešice, Zaříčany; viz graf 8).

Závěrem této podkapitoly musíme také podotknout, že nízká zapamatovatelnost scenérie ovšem neznamená to, že je vizuálně chudá (viz charakteristiky komplexity v předchozí podkapitole). Znamená to jen, že se zde ve větší míře nenacházejí velmi výrazné a jasně identifikovatelné prvky.

4.3. Měřítko obrazu

Posledním ze souboru sledovaných kritérií je měřítko obrazu. Diferenciaci katastrů z hlediska tohoto ukazatele shrnují tab. 7, 8 a graf 9 a 10. Jak je patrné z údajů, v území převažují pohledy středního měřítka a okrajové kategorie (měřítko velmi nízké a velmi vysoké) jsou zastoupeny velmi zřídka. To je dáno vysokou četností relativně dlouhých a otevřených scenérií, které jsou však buďto členěné vegetačními a sídelními prvky, anebo je jejich rozsah omezen výskytem těchto prvků na horizontu. Široké otevřené scenérie holé země jsou spíše výjimečné, jelikož krajina má sice zemědělský ráz s rozsáhlými odlesněnými pozemky, nicméně je přitom relativně hustě osídlená.

Výjimečně významné zastoupení pohledů vysokého měřítka najdeme v katastrech Vlačice, Jakub, Chotusice a Svatá Kateřina s nejčastějšími pohledy do otevřené zemědělské krajiny (tab. 8). Nadprůměrné hodnoty měřítka obrazu vykazují též katastry Horka I, Horušice, Třebešice, Zaříčany (graf 10), což je dáno utvářením, kdy zde můžeme nalézt výše položená místa výhledů do krajiny. Ojedinělý výskyt pohledů nízkého měřítka naopak skýtají katastry Nové Dvory a Svatý Mikuláš, Žehušice. Tato skutečnost je do určité míry podmíněná tím, že do výběru sledovaných pohledů byly začleněny i fotografie z území zámeckého parku a obory.

4.4. Vztah komplexity a měřítka obrazu

Závěrem analýzy jsme sledované katastry srovnali z hlediska vzájemné souvislosti mezi měřítkem a komplexitou v námi zvolených scenériích. Jak je patrné z tab. 9, v zájmovém území jako celku převažují především scenérie s nízkou komplexitou a středním měřítkem. Naopak velmi málo početné zůstávají ty, v nichž sledované charakteristiky nabývají velmi vysokých hodnot. Z toho vyplývá, že celkový vizuální dojem z území není příliš výrazný. Scenérie neobsahují příliš pestré zastoupení různorodých krajinných prvků, ale zároveň jsou členité a zpravidla je neutváří jediný dominantní prvek.

Výjimku představují katastry ležící ve východní části území na úpatí Železných hor (Horušice, Horka I), kde při středním měřítku převažují pohledy s vysokou komplexitou. To je určeno výhledovými body umístěnými ve svahu Železných hor. Shodné charakteristiky najdeme ještě u katastrů Třebešic a Zaříčan. Podobně, ale méně výrazně, se od větší části sledovaného území odlišují též katastry Svatá Kateřina, Kobylnice, Habrkovice a Rohozec. Větší měřítko obrazu při nízké komplexitě vykazuje katastr Vlačice, typický zástupce rovinaté a málo členité scenérie zemědělských ploch. Převaha kombinace nízkého měřítka s nízkou komplexitou na katastru Žehušic je pravděpodobně způsobená začleněním fotografií z interiéru Žehušické obory.

4. Závěr

V rámci této aktivity jsme se pokusili podchytit charakteristiky vnímané scenérie v jednotlivých částech zájmového území. K tomuto účelu jsme použili dva typy údajů: data o krajinné pokrývce a soubor fotografií krajiny, které jsme hodnotili z hlediska jejich komplexity, zapamatovatelnosti a měřítka obrazu.

Zatímco podle hrubých údajů o krajinné pokrývce by se mohlo zdát, že v zájmovém území bude převládat chudá scenérie otevřených ploch bez pokryvu, charakterizovaná vyšším měřítkem obrazu a nízkou komplexitou. Shromážděné fotografie ukazují, že tomu tak zcela není. Použitá data o krajinném pokryvu totiž nezohledňují ani význam vertikálních prvků, ale ani to, že scenérie vnímaná v určitém území může být (a zpravidla je) utvářená prvky ležícími mimo toto území. A námi sledované území není výjimkou. Převažují v něm sice pohledy středního měřítka s nižší komplexitou, to ovšem neznamená, že se zde nenacházejí scenérie více různorodé. Ty můžeme pozorovat např. v katastrech Horka I, Horušice a Třebešice, kde můžeme zaznamenat pohledy s vyšší komplexitou a měřítkem, zejména z vyvýšených míst. Naopak vizuálně nejchudší scenérie charakteristické kombinací velkého měřítka a nízké komplexity najdeme např. v katastrech Hlízov, Chotusice, Jakub či Vlačice. Celkově ovšem můžeme říci, že se v území z hlediska sledovaných charakteristik vyskytuje velmi málo extrémů. Scenérie totiž většinou neobsahují až příliš pestré zastoupení různorodých krajinných prvků, ale zároveň jsou členité. V území jsme také nezaznamenali mnoho pohledů s vysokou úrovní zapamatovatelnosti. Ta byla větší pouze tam, kde se jednalo o pohledy zaznamenané v bezprostřední blízkosti architektonických dominant (zámek Kačina, Nové Dvory), nebo tam, kde byla jasně viditelná scenérie Železných hor (např. Horka I).

Závěrem musíme poznamenat, že výsledky tohoto šetření ale nelze chápat absolutně. Za použití dalších zdrojů informací a metod je jistě možné je korigovat. Naším cílem bylo pouze určitým způsobem doplnit současný pohled na krajinu v rámci projektu a upozornit na význam vertikálních prvků ležících i mimo sledované území pro utváření krajinné scenérie. Také jsme se nevěnovali řadě dalších charakteristik vnímaných pohledů, které by určitě stály za další rozpracování (viz např. koncepty koherence a proměnlivosti).

5. Použitá literatura

Tveit, M., Ode, Ǻ., Fry, G. (2006): Key concepts in a framework for analysing visual landscape

character. Landscape Research, 31, č. 3, s. 229–255.

Ode, Ǻ., Tveit, M., Fry, G. (2008): Capturing landscape visual character using indicators: touching

base with landscape aesthetic theory. Landscape Research, 33, č. 1,

s. 89–118.

 
 

 

 
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License .